Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 3.

19. 10. 2016 8:00:00
Přináším další povídání o Vesnickém divadle, tentokrát to bude o divadelní hře U nás v Darmochlebech, kde Vladimír Menšík sehrál roli agronoma Drvoty.

Přináším další povídání o Vesnickém divadle, tentokrát to bude o divadelní hře U nás v Darmochlebech, kde Vladimír Menšík sehrál roli agronoma Drvoty.

V roce 1952 se František Smažík, tehdejší ředitel Vesnického divadla, rozhodl převést do divadelní podoby úspěšný film onoho roku, film Usměvavá země. Do té doby to byl nezvyklý čin, převádět ne divadelní hru do filmového scénáře, ale naopak, film se svými specifiky na dílo divadelní. A právě toto kritika veselohře U nás v Darmochlebech vytýkala nejvíce.

O filmu se můžete dočíst ve filmové databázi, divadelní veselohra o šesti dějstvích jej víceméně kopíruje. Jak se můžeme dočíst v předmluvě ve scénáři:

"...veselohra ukazuje součinnost vesnice se závody, spolupráci zemědělců s dělníky, jejich vzájemnou pomoc, která směřuje k povznesení vesnického života, ale také k prohloubení styků města s venkovem. A jako souběžný děj odhalující záškodnictví vesnického boháče je stále připomínkou nutné bdělosti a ostražitosti, tak i přeměna starého a výchova nového člověka spolu s výstižnými podobiznami mladého pokolení pokrokových lidí je obohacením poutavého děje příběhu."

Z výše citovaného je zřejmé, že jak film, tak jeho divadelní podoba byly poplatné době a s tím je nutné počítat. Jak se dozvíme z ohlasů (zcela jistě pouze kladných), byla hra pro vesnického diváka velmi aktuální.

Jak jsem uvedl, kritika měla ke hře výhrady hlavně co se týkalo samotného převodu látky na divadelní prkna. Dialogy byly převedeny mechanicky a někdy vyznívaly v souvislosti se scénou suše a strojeně. Dalším dramatikům, kteří by se chtěli dát stejnou cestou jako Fr. Smažík bylo doporučeno, aby filmový scénář vzali pouze jako osnovu a látku zpracovali nově.

Hra byla poprvé uvedena v roce 1952, druhou premiéru pak měla 30. ledna roku následujícího pod režijním vedením nového člena Vesnického divadla, Jaroslava Kubáta. Vladimíra Menšíka obsadil do role darmochlebského agronoma Drvoty, který je po uši zamilovaný do místní učitelky. Díky posudku, který vznikl krátce před premiérou, se na jeho hereckou práci můžeme podívat z první ruky:

"Sympatická tvář mladého herce má těžký úkol zmoci postavu nesmělého člověka ... ten starý a trochu nerudný i nedůtklivý mládenec prodíral se Menšíkovým zjevem velmi těžce ... V celku není si ještě postavou ve všech jejich polohách jist a zbývá mu ještě hodně práce, aby ukázněnou péčí svoji práci prohluboval."

Stejného dne se konala beseda, na kterou přijali pozvání též Otomar Krejča a Miloš Nedbal, který uvedl, že je překvapen, jak se úroveň Vesnického divadla zvedla. Poté rozebírali celkové vyznění hry. Vladimír Menšík se O. Krejčovi líbil, přitom ale nabádal, aby postava nepodléhala veselohernosti, což M. Nedbal doplnil:

"Ano, je to krevnatá postava. Má humorný účin, ale opravdu pozor na přehánění."

Divákům se hra líbila:

"Moc se nám to líbilo. Dnes jsme se zasmáli. Tuto hru jsme viděli nedávno ve filmu, ale některé scény byly u vás lepší než ve filmu..." Náměšť na Hané, 5.3.1954

"Moc se nám to líbilo. Nejvíce se nám líbila ta stará bába. U nás máme taky takovou." Hněvotín (okr. Olomouc), 7.3.1954.

"Bylo to hodně veselé. To víte po té práci se člověk rád zasměje. No nejlepší byl dědeček a ta tetka, vlastně všichni moc dobří..." Těšetice (okr. Olomouc), 19.3.1954.

O nesnázích, jaké členové souboru museli při svých přípravách a samotném hraní zakoušet jsem se již zmínil. Například v posledně citovaných Těšeticích tak museli herci na jeviště chodit přes dvůr.

V dalším pokračování si povíme něco o hře Pevnost na severu.

Další informace o Vladimíru Menšíkovi: www.vladimir-mensik.cz.

Zdroj:
Naše práce. Měsíční výsledky činnosti Vesnického divadla.
Naše zákulisí. Závodní časopis zaměstnanců Vesnického divadla.
Divadelní ústav

Autor: David Liška | středa 19.10.2016 8:00 | karma článku: 7.80 | přečteno: 286x

Další články blogera

David Liška

Úvahy badatelovy, část 2.

V minulé části jsem si postěžoval na špatnou spolupráci pamětníků Vladimíra Menšíka. V dnešním článku to vezmu z jiné strany, budou to úvahy o bádání v archivech v Česku a na Slovensku.

14.7.2017 v 11:34 | Karma článku: 5.79 | Přečteno: 186 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík a Janáčkova akademie múzických umění (JAMU)

Po neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 usiloval Vladimír Menšík o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948.

10.7.2017 v 21:13 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 464 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík - úvahy badatelovy

U příležitosti vydání prvního on-line čísla časopisu o Vladimíru Menšíkovi jsem sepsal své úvahy o bádání o tomto českém herci.

1.6.2017 v 21:53 | Karma článku: 7.22 | Přečteno: 354 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 7.

V našem povídání o Vesnickém divadle se dostáváme k poslední roli Vladimíra Menšíka. V roce 1954 byla uvedena hra Pevnost na severu. Autor Vojtěch Cach ji původně napsal pro Realistické divadlo, kde také v roce 1953 měla premiéru.

19.5.2017 v 16:23 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 157 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Zdeněk Sotolář

Války mezi učitelskými spolky aneb Klony útočí

Diskuse o pedagogické komoře nabrala na síle po anketě na webu Česká škola. Příslovečné rukavice se chopila Iniciativa pedagogická komora. Ta o sobě dala vědět především peticí proti tzv. kariérnímu řádu.

24.9.2017 v 15:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Pacient nejde k lékaři proto, aby se léčil, ale proto, aby byl zdráv!

Je to stejné, jako když si jde někdo koupit vrtačku. Nepotřebuje vrtat, potřebuje díru. Slýchám námitky, že výsledky mé práce způsobuje placebo a ne léčení. No hurá! Jsme u podstaty věci.

24.9.2017 v 9:00 | Karma článku: 15.84 | Přečteno: 513 | Diskuse

Karel Sýkora

Proč na Blízkém východě není a zřejmě nikdy nebude existovat žádný Palestinský stát

Palestinci nebo také Palestinští Arabové je pojem užívaný pro označení skupiny potomků lidí, kteří žili, nebo se do roku 1947 usadili na území Palestiny. Etnicky jsou často egyptského, syrského, nebo jordánského původu.

24.9.2017 v 6:38 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 335 |

Tomáš Hlaváč

Britové Asking Alexandria zažehávají oheň

Po dlouhém čekání Asking Alexandria vydala svůj singl Into The Fire. Po několika týdnech, kdy sociální sítě kapely plnili fotky s tajemným hashtagem Into The Fire, do světa vlétl song, který se stává pilotním singlem k novému albu

23.9.2017 v 11:45 | Karma článku: 6.13 | Přečteno: 130 | Diskuse

Karel Sýkora

Evangelizace – vypůjčeno od katolíků

Kodex kanonického práva (Codex Iuris Canonici, zkratka CIC) je soubor vnitřních právních předpisů a norem (kanonického práva) římskokatolické církve, závazný pro všechny římské katolíky.

23.9.2017 v 11:36 | Karma článku: 5.85 | Přečteno: 101 |
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 382

Programátor se zájmem o historii a český film. Zajímá mě hlavně osoba Vladimíra Menšíka a dění ve filmu za slavné Barrandovské éry. Čerpám z výzkumu pro web vladimir-mensik.cz

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.