Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vladimír Menšík a film, část 2.

5. 05. 2017 8:30:00
Film Nahá pastýřka patří k žánru klasických českých detektivek. Vznikl v roce 1966 a Vladimír Menšík zde ztvárnil sympatického příslušníka SNB, navíc režiséra místních divadelních ochotníků.

Hladinku pane kapitáne?
Květuško, jak známo, řidičům se nenalejvá ... Ještě jednou a vemu ti kněžnu!

Z dialogu mezi paní hostinskou a kapitánem Trondou.

Film Nahá pastýřka patří k žánru klasických českých detektivek. Vznikl v roce 1966 a Vladimír Menšík zde ztvárnil sympatického příslušníka SNB, navíc režiséra místních divadelních ochotníků, kapitána Trondu. Na následujících řádcích se seznámíme s přípravami a průběhem natáčení.

Připomeňme si stručně obsah filmu. Děj se odehrává na zámku Ronov (ve skutečnosti hrad Orlík), na kterém se traduje legenda o tajemném obrazu Nahá pastýřka, který byl spatřen kdysi v minulosti a od té doby se považuje za ztracený. Profesor Nykl (Miloš Nedbal) si je jistý, že obraz je stále na hradě. Během rekonstrukce, která má za úkol ověřit tuto teorii, je v rytířském sále nalezena mrtvola paní Anny, správkyně zámku (Jiřina Petrovická). Později je také zavražděn malíř Maudr (Martin Růžek), který vytváří "zaručeně" pravé obrazy, které správkyně prodává cizincům. Vyšetřování obou vražd vede poručík Tronda (Vladimír Menšík) spolu s majorem Berglem (Jan Skopeček), kapitánem Rojem (Oldřich Velen) a nadporučíkem Patrasem (Zdeněk Řehoř).

Autorem scénáře jsou Jiří Karásek, Fr. Břetislav Kunc a Jaroslav Mach. Posledně jmenovaný byl i režisérem. Film vznikl v tvůrčí (dramaturgické) skupině Bohumil Šmída - Ladislav Fikar. Bohumil Šmída ztvárnil i nezapomenutelného Pacínka, v synopsi je charakterizován jako "několikrát trestaný dobrosrdečný muž, který je odborníkem na intarzovaný nábytek", jinak pravá ruka paní Anny. Náklady na film se vyšplhaly na necelé 2 miliony Kčs.

V lednu 1966 se konala řada přípravných schůzek, na kterých byly dohodnuty ateliérové termíny, dělány úpravy na literárním scénáři. Vzhledem k tomu, že ve filmu hrají velkou roli obrazy starých mistrů, byl pro zhotovení kopií vybrán akademický malíř Quido Fojtík.

Na konci ledna byly zahájeny přípravné práce, které trvaly do konce března. Na nich proběhly porady ohledně obsazení rolí a také zde bylo jednáno o exteriérech. Kandidátů na zámek Ronov bylo hned několik. Vedle Orlíku (který byl vybrán) to byly zámky Červená Lhota, Hluboká nad Vltavou, Kratochvíle, Lednice ad. Ak. malíř Fojtík, který byl dle doporučení jako jediný schopný namalovat kopie obrazů, předložil návrhy a skici, které byly schváleny (1). Dne 21. února předal režisér Jan Mach dopracovaný technický scénář.

Během příprav filmu bylo jednáno také o hereckém obsazení. Juditu, neteř malíře Maudra měla hrát J. Obermaierová, v té době posluchačka třetího ročníku DAMU. Protože nebyla nakonec uvolněna, byla role narychlo obsazena Evou Jandáčkovou. Podobně i u ostatních rolí byl angažován nakonec někdo jiný. Profesora Laburdu (Karel Höger) měl hrát Fr. Smolík či Jan Pivec. Další herci, kteří se ve filmu neobjevili byli Jiří Lír, Čestmír Řanda nebo Vlasta Fialová.

Největší problém ale nastal s rolí kapitána Trondy. Vladimír Menšík, pro kterého byla tato role přímo napsána točil v té době Markétu Lazarovou. A protože režisér Fr. Vláčil neměl dopředu delší časový plán natáčení, bylo velmi obtížné vše skloubit dohromady. Vedoucí výroby příliš s tvůrci Nahé pastýřky nekomunikoval, mělo to dokonce dopadnout tak, že Vladimír Menšík bude muset roli "pustit" Janu Skopečkovi a jeho roli kpt. Bergla bude hrát Jiří Adamíra. Ten naštěstí nemohl, proto role kpt. Trondy byla pro Menšíka zachráněna. Nutno podotknout, že pro Vladimíra Menšíka to bylo nesmírně fyzicky a psychicky těžké natáčení, protože neustále přebíhal z filmu do filmu (ve stejné době byl vázán také na filmu Vražda po našem). Markétu Lazarovou dotočil bezmála půl roku po skončení natáčení Nahé pastýřky.

Poslední březnový den roku 1966 bylo zahájeno natáčení v Malešicích. Během realizace bylo s povděkem kvitováno dřívější rozhodnutí postavit Rytířský sál, Obrazárnu a Lovecký salonek v atelieru. Natáčení na zámku totiž probíhalo v plné turistické sezoně. Také velký počet herců, kteří museli být v jeden čas na scéně mluvil pro točení v ateliéru.

Pokud si na film pamatujeme dobře, vybavme si scénu kpt. Trondy s paní hostinskou Květuškou (Kateřina Klumparová). Tronda, jako režisér ochotníků, kteří zkouši na představení Lucerny, jí přehrává roli kněžny. Nikoho nepřekvapí, že tento výstup byl zcela v režii Vladimíra Menšíka. Podíváme-li se do technického scénáře, zůstalo pouze u začátku výstupu , kdy kpt. Tronda vyčítá hostinské, že nalévá řidičům, navíc když jsou v práci a hrozí ji, že jí roli vezme. Poté Menšík začíná svou mistrovskou improvizaci, jejíž aspoň nástin bychom ve scénáři těžko hledali. Až když Pacínek ocení nový, lepší výstup paní hostinské, jsme opět ve scénáři.

První kopie filmu byla bez připomínek schválena 26. července, 3. prosince téhož roli se konala premiéra. Kritikou nebyl film přivítán kladně, byl mu vyčítán plytký děj a tuctovost. Snad čas film prověřil a nyní by kritika byla možná příznivější.

Poznámky:
(1) V průběhu natáčení se jeho výtvarné představy, jak mají obrazy vypadat, lišily, vše ale ke spokojenosti režiséra posléze předělal.

Další informace o Vladimíru Menšíkovi: www.vladimir-mensik.cz

Zdroj:
Barrandov Studio a.s., archiv, sbírka Scénáře a produkční dokumenty (Scénáře), film Nahá pastýřka

Autor: David Liška | pátek 5.5.2017 8:30 | karma článku: 8.69 | přečteno: 236x

Další články blogera

David Liška

Úvahy badatelovy, část 2.

V minulé části jsem si postěžoval na špatnou spolupráci pamětníků Vladimíra Menšíka. V dnešním článku to vezmu z jiné strany, budou to úvahy o bádání v archivech v Česku a na Slovensku.

14.7.2017 v 11:34 | Karma článku: 5.78 | Přečteno: 183 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík a Janáčkova akademie múzických umění (JAMU)

Po neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 usiloval Vladimír Menšík o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948.

10.7.2017 v 21:13 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 461 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík - úvahy badatelovy

U příležitosti vydání prvního on-line čísla časopisu o Vladimíru Menšíkovi jsem sepsal své úvahy o bádání o tomto českém herci.

1.6.2017 v 21:53 | Karma článku: 7.22 | Přečteno: 352 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 7.

V našem povídání o Vesnickém divadle se dostáváme k poslední roli Vladimíra Menšíka. V roce 1954 byla uvedena hra Pevnost na severu. Autor Vojtěch Cach ji původně napsal pro Realistické divadlo, kde také v roce 1953 měla premiéru.

19.5.2017 v 16:23 | Karma článku: 6.74 | Přečteno: 153 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Petr Raus – Úzká cesta, úzká brána

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

21.8.2017 v 8:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 |

Karel Sýkora

Vůbec nejlepší dovolená... :-)

Potopa neboli povodeň, je příběh vyprávěný v mnoha kulturách světa, v Bibli popsaný v 1. Mojžíšově (kap. 6 až 9) jako celosvětová katastrofa způsobená Božím zásahem proti lidské zkaženosti za dnů Noema.

20.8.2017 v 21:03 | Karma článku: 5.43 | Přečteno: 137 |

Vladimír Koliandr

Financuje opravdu Evropa teroristy?

Reaguji na článek pana Stejskala „K útoku v Barceloně trochu jinak“, který má i nemá pravdu a vyvolal bouřlivou diskusi. Dokážeme postihnout podstatu problému?

20.8.2017 v 9:00 | Karma článku: 23.63 | Přečteno: 660 | Diskuse

Karel Sýkora

Robert Plant – I Believe

Robert Plant je anglický rockový zpěvák a skladatel, především známý jako člen známé skupiny Led Zeppelin, ale také svou úspěšnou čtyřicetiletou sólovou kariérou. Plant je považován za jednoho z nejvýznamnějších rockových zpěváků

20.8.2017 v 6:15 | Karma článku: 5.60 | Přečteno: 113 |

Vladimír Koliandr

Je konopí nebezpečné?

Umí vyléčit rakovinu, Alzheimerovu chorobu, Parkinsonovu schisofrenii, Crovnovu chorobu i další nemoci. Dokonce i periferní neuropatii související s HIV nebo roztroušenou sklerózu! A je vynikající zeleninou.

19.8.2017 v 9:00 | Karma článku: 25.62 | Přečteno: 619 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 379

Programátor se zájmem o historii a český film. Zajímá mě hlavně osoba Vladimíra Menšíka a dění ve filmu za slavné Barrandovské éry. Čerpám z výzkumu pro web vladimir-mensik.cz

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.