Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vladimír Menšík a Janáčkova akademie múzických umění (JAMU)

10. 07. 2017 21:13:14
Po neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 usiloval Vladimír Menšík o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948.

Po neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 se Vladimír Menšík na pár měsíců nechal zaměstnat v Brně u Spojených brněnských sléváren a strojíren jako konstruktér. Ale neměl tady zůstat nadlouho. Usiloval o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948. Divadelní fakulta začínala se čtyřmi obory, a to oborem divadelního herectví, režie, dramaturgie a divadelní vědy.

Podle vyprávění byl Vladimír Menšík přijat na druhý pokus, v roce 1949. V prosinci téhož roku ho můžeme, společně s Lubomírem Kostelkou, se kterým alternoval, najít v roli lékárníka ve hře Romeo a Julie.1) Bylo to v již nově zřízeném Divadelním studiu na brněnské Výstavišti - prvním samostatném studentském jevišti, které vzniklo v červnu 1949. Druhým představením, které prof. Milan Pásek se studenty nabídl veřejnosti byla v březnu roku 1950 Mordova rokle.2)

Když posluchači vyzkoušeli své síly na klasickém světovém repertoáru [Rome a Julie - pozn. aut.], bylo nutno je připravit na úkoly, se kterými se po dokončení studia budou ve své umělecké praxi nejčastěji setkávat: vytvářet přesvědčivý obraz života ze současnosti nebo z nedávné minulosti, která dnešku připravovala cestu.

Děj hry nás zavádí do doby okupace, kdy jedna středočeská vesnice má být vystěhována a poněmčena. Autor Miroslav Stehlík nás provází změnou v myšlení obyvatelstva, které se postupně aktivně zapojuje do odporu proti nacistické zvůli. Vladimír Menšík ztvárnil tragikomickou postavu místního boháče Vojtěcha, který věří pouze v sílu peněz. Zdá se, že tato role dělala Menšíkovi a režii problémy, protože ještě po předpremiéře musela být "ideově" dotvořena. Společně s Mordovou roklí studenti pilně pracovali na další hře. Mladá garda patřila k sovětské klasice a pojednávala o době Vlastenecké války. A diváci mohli v dubnu porovnávat, jen před rokem s tímto dílem do Brna totiž přijelo divadlo Těatr dramy. Kritika ocenila především Eduarda Cupáka v hlavní roli Olega Koševoje, či Josefa Karlíka v roli Ivana Turkeniče. Menšík si zahrál epizodní roli obyvatele města Krasnodonu, které se za pomoci hrdinných komsomolců brání nacistické tyranii.

V druhém ročníku si Menšík zahrál ve Státním divadle Brno, a to v roli Krištofa ve hře Maryša. Z mně neznámých důvodů Menšíka pro tento školní rok 1950/51 již v žádné hře nevidíme.

Ve třetím ročníku ho ještě jednou (v květnu 1952) můžeme vidět ve Státním divadle v roli sochy Komtura ve hře Don Juan,3) pak se již ale opět vrací k absolventským představením. V Ballerová kontra Baller ztvárnil panna Wertmana, pověřence min. vnitra. Hra byla charakterizována jako "optimistická komedie o drobných lidech s velikými perspektivami [a] ukazuje ... co dokáže víra v lepší zítřek a touha tento zítřek budovat."

V posledním ročníku to byla smršť představení, Vladimír Menšík jich zvládl celkem šest. V prvním pololetí to byly Učitel Straume (role Lappy, předsedy místního sovětu), Píseň o turecké zemi (dělník Ismael) a Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (role kapitána). V druhém pololetí (rok 1953) prof. Milan Pásek nastudoval v přebásněné úpravě O. Fischera hru podle klasika španělské literatury Lope de Vega - Fuente Ovejuna (Ovčí pramen). Diváci mohli v dubnu 1953 vidět hru ze španělské historie o skutečném útlaku lidu z vesnice Fuente Ovejuna. Vl. Menšíka pak mohli vidět v roli Frondosa, Juanova syna. O měsíc později měla na brněnském Výstavišti premiéru další hra, a to Gorkého Měšťáci, kde se Menšík v roli stařečka sešel s Lubomírem Kostelkou a svým budoucím kolegou z Vesnického divadla Karlem Lincem.

Posledním studentským představením, na němž se Vladimír Menšík podílel, byla "žertovná báchorka se zpěvy a tanci" Lesní panna, kde ztvárnil roli starého žida Šimona Morelese. Premiéru měla v květnu roku 1953.

Po sepsáni diplomové práce, která byla podle Menšíkových vlastních slov z části plagiátem (nedochovala se) Menšík úspěšně JAMU dokončil a za pár měsíců byl již ve svém prvním divadelním angažmá - ve Vesnickém divadle.

Další informace o Vladimíru Menšíkovi: www.vladimir-mensik.cz

Poznámky:
1) Informace o studentských představeních v archivu JAMU, fond Umělecké dokumentace.
2) Podle hry byl natočen i film.
3) Archiv Národního divadla v Brně.

Autor: David Liška | pondělí 10.7.2017 21:13 | karma článku: 9.97 | přečteno: 454x

Další články blogera

David Liška

Úvahy badatelovy, část 2.

V minulé části jsem si postěžoval na špatnou spolupráci pamětníků Vladimíra Menšíka. V dnešním článku to vezmu z jiné strany, budou to úvahy o bádání v archivech v Česku a na Slovensku.

14.7.2017 v 11:34 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 173 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík - úvahy badatelovy

U příležitosti vydání prvního on-line čísla časopisu o Vladimíru Menšíkovi jsem sepsal své úvahy o bádání o tomto českém herci.

1.6.2017 v 21:53 | Karma článku: 7.20 | Přečteno: 342 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 7.

V našem povídání o Vesnickém divadle se dostáváme k poslední roli Vladimíra Menšíka. V roce 1954 byla uvedena hra Pevnost na severu. Autor Vojtěch Cach ji původně napsal pro Realistické divadlo, kde také v roce 1953 měla premiéru.

19.5.2017 v 16:23 | Karma článku: 5.15 | Přečteno: 151 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Electronic – Get the Message

Electronic byla superkapela složená z některých hráčů čtyř ikonických kapel 80. let. New Order, The Smiths, Pet Shop Boys a Kraftwerk.

23.7.2017 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 |

Karel Sýkora

Fanoušku, tobě to vážně už nic neříká? :-)

Miroslav Kemel je český karikaturista a písničkář. Živí se tvorbou kreslených vtipů. První vtip mu otiskli v deníku Práce v roce 1987, v roce 1989 publikoval v Dikobrazu.

23.7.2017 v 6:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 170 |

Roman Potoczný

Colours of Ostrava 2017

Skončil šestnáctý ročník mezinárodního, multižánrového festivalu Colours of Ostrava 2017, co do plochy i počtu návštěvníků historicky největší, kdysi převážně hudební, festival, jaký se kdy v České republice podařilo uspořádat.

23.7.2017 v 2:22 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 202 | Diskuse

Karel Sýkora

Fanoušku, ohlédni se! :-)

Miroslav Kemel je český karikaturista a písničkář. Živí se tvorbou kreslených vtipů. První vtip mu otiskli v deníku Práce v roce 1987, v roce 1989 publikoval v Dikobrazu.

22.7.2017 v 16:49 | Karma článku: 7.54 | Přečteno: 135 |

Metoděj Skřeček

Ti mladí zvukaři, ti mě lezou pěkně krkem - imprese zvukaře na soumraku svých dějin.

Ve včerejším blogu jsem chválil, ale dnes, dnes to tak nebude. Trááádááá, trááádááá, těším se na to jak nenechám na těch mladých zvukařích nit suchou. Konečně jste se dočkali, vy všichni, kteří máte rádi nenávistné řádky!

22.7.2017 v 13:02 | Karma článku: 17.09 | Přečteno: 1591 |
Počet článků 17 Celková karma 7.01 Průměrná čtenost 376

Programátor se zájmem o historii a český film. Zajímá mě hlavně osoba Vladimíra Menšíka a dění ve filmu za slavné Barrandovské éry. Čerpám z výzkumu pro web vladimir-mensik.cz

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.