Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 1.

11. 10. 2016 9:20:32
Vítejte v prvním díle povídání o Vladimíru Menšíkovi, které začneme jeho vstupem na divadelní prkna, vstupem do Vesnického divadla v roce 1953.

Vladimír Menšík začínal jako herec divadelní. To se ví. Ví se, že úspěšně absolvoval brněnskou JAMU (Janáčkovu akademii múzických umění) a poté zakotvil ve Vesnickém divadle. Jeho cesta k filmu pak ještě vedla přes legendární divadlo E. F. Buriana D34 (také Armádní umělecké divadlo). V roce 1958 se pak stal jedním z členů hereckého souboru Filmové studia Barrandov a jeho filmová kariéra mohla zvolna začít. Vítejte v prvním díle povídání o Vladimíru Menšíkovi, které začneme jeho vstupem na divadelní prkna, vstupem do Vesnického divadla.

Toto divadlo, které mělo ve svém největším rozkvětu jedenáct divadelních skupin (z toho jednu skupinu německou) vzniklo výnosem ministra zemědělství Juliuse Ďuriše v říjnu 1945. Vladimír (tehdy ještě Vladislav) Menšík byl do divadla přijat v roce 1953 za ředitelování Františka Smažíka (ředitelem v letech 1946 - 1957). A čekal ho rok poctivé divadelní práce. Vzhledem k tomu, že divadlo bylo určeno jako zájezdové (nahrazovalo svým způsobem divadla kočovná, která byla po r. 1945 zrušena jako soukromé podniky) a zajíždělo pouze do obcí, kde populace nepřesáhla 1 000 obyvatel, tak tomu odpovídaly i podmínky, se kterými se museli členové divadla potýkat. Mnohdy neměli ani kde hrát, ba co víc, ani kde se převléknout. Za vše uveďme citát ze závodního časopisu Naše práce, ve kterém jeden z členů popisuje příjezd do Malečova (u Ústí nad Labem) v říjnu 1953:

"Hrůza! Při příjezdu jsme našli sál ve stavu, kdy byl jen těžko rozeznat od chlívku ... Připraveno bylo jen pódium na kozách a to bylo ještě v takovém stavu, že bezpečnostnímu referentu vstávaly vlasy a ruče se vzdával funkce ... s. Horký ... Sám přitáhl sudy, kterými podložil jeviště, všechno vyspravil ... celý sál uklidil, urovnal židle, utřel prach ... vysmejčil pavučiny."

Vše jim ale vynahradili diváci, Gogolova Ženitba se líbila: "Moc se nám to líbilo, ještě nikdy jsme tak krásné divadlo neměli ... Všichni jste se nám líbili," a dodávali, že "je to ostuda, že jste našli ten sál v takovém stavu."

Abychom pochopili zapálení divadla pro společnou věc přinášet na venkov umění (samozřejmě umění, většinou poplatné době) a radost, jakou lidé v těch nejzapadlejších místech Čech a Moravy projevovali, ocitujme úryvek z programu Vesnického divadla z roku 1953:

"Představte si takovou horskou vísku, skoro na hranicích ... A teď se tam najednou objeví divadlo, opravdoví herci s opravdovými kulisami a s opravdovým nadšením. První to objeví děti ... Nosy červené, na uších beranice. Budou hrát pohádky, ozve se vítězný hlas v hloučku dětí a naráz ten opodál stojící hlouček oživne a pomáhá z autobusu nosit co se dá. A to představení byste měli vidět! Děti ani nedutají a babička na jevišti začíná pohádku. Rozhrne se další opona, a tam maňásci: princezny, Mařenky, krátce zázrak. A dětem se domů nechce.

Navečer najednou zazní do mrazivého vzduchu z amplionu místního rozhlasu úryvek z Tylovy hry 'Lesní panna'. Sousedé uvažují: Mám jít, nebo nemám jít? A nakonec to rozhodnou panimámy a děvčata ... Tatík cestou dumá, jak se pěkně vytratí a u výčepu si dá pivo ... Jenže sotva zazní gong, sedí jako přikován a ani se nehne ... Pak tleská jako když střílí z kanonu ... jaktěživ jsem takového nic neviděl."

Vraťme se k Vladimíru Menšíkovi. Na začátku své kariéry u divadla byl vybrán k nastudování role Jana ve hře Aloise Jiráska Otec. I když měl ze začátku problémy s nářečím, kdy byl Fr. Smažíkem upozorněn na to, že by se měl zdržet regionální výslovnosti, byl v roli úspěšný, jak o tom svědčí spokojenost u diváků. Menšík se postupně přes roli ve hře U nás v Darmochlebech (r. 1953) dostal ke své největší roli v divadle, roli Vincenta van Gogha v Hledači světla. Jedno z představení shlédl i E. F. Burian, který se o hře v kronice Vesnického divadla vyjádřil velmi pochvalně. Není pouze náhoda, že příštího roku získal Menšík angažmá v divadle, které samotnými herci bylo velmi žádané, o čemž svědčí množství odmítnutých žadatelů.

Aby byl výčet Menšíkových rolí úplný, nutno ještě zmínit hru Pevnost na Severu (r. 1954) pojednávající o stávce mosteckých horníků.

V příští části si o rolích Vladimíra Menšíka ve Vesnickém divadle povíme více.

Článek čerpá informace z webu o Vladimíru Menšíkovi: www.vladimir-mensik.cz.

Autor: David Liška | úterý 11.10.2016 9:20 | karma článku: 10.79 | přečteno: 365x

Další články blogera

David Liška

"Protistátní činnost" Vladimíra Menšíka

Jedné noci roku 1949 byl Vladimír Menšík opět na tahu po brněnských restauracích. Společně s dvěma dalšími kamarády zavítali také do jednoho hotelu na tehdejší ulici Leninova (dnes Kounicova) a začali hlasitě zpívat...

16.11.2017 v 8:24 | Karma článku: 22.31 | Přečteno: 1858 | Diskuse

David Liška

Úvahy badatelovy, část 2.

V minulé části jsem si postěžoval na špatnou spolupráci pamětníků Vladimíra Menšíka. V dnešním článku to vezmu z jiné strany, budou to úvahy o bádání v archivech v Česku a na Slovensku.

14.7.2017 v 11:34 | Karma článku: 8.41 | Přečteno: 255 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík a Janáčkova akademie múzických umění (JAMU)

Po neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 usiloval Vladimír Menšík o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948.

10.7.2017 v 21:13 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 541 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík - úvahy badatelovy

U příležitosti vydání prvního on-line čísla časopisu o Vladimíru Menšíkovi jsem sepsal své úvahy o bádání o tomto českém herci.

1.6.2017 v 21:53 | Karma článku: 10.87 | Přečteno: 404 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Sting – Fields of gold

Gordon Matthew Thomas Sumner známý spíš pod svým uměleckým jménem Sting, je anglický hudebník a občasný herec z Newcastle upon Tyne.

21.2.2019 v 7:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 |

Karel Sýkora

Daniel Saadon – Doufám

Název songu je – „Doufám“. Naděje je optimistický stav mysli, který je založen na očekávání kladných výsledků s ohledem na události a okolnosti v životě člověka nebo na celém světě.

20.2.2019 v 19:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 |

David Hrbek

Vostřílenej Žižka

Mirek Žáček umřel, řekla maminka, když dotelefonovala. Seděli jsme zrovna v restauraci Lunapark v Mariánských lázních.

20.2.2019 v 15:12 | Karma článku: 14.71 | Přečteno: 646 | Diskuse

Karel Sýkora

Vyšel nový evangelický kancionál „Hrad přepevný“

Kancionál je soubor duchovních písní určených pro křesťanskou bohoslužbu a soukromou modlitbu. Kancionály se v Evropě objevují ojediněle již od středověku, velký nárůst jejich počtu přinesla reformace v 16. století.

20.2.2019 v 6:44 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 142 |

Karel Sýkora

Marek Eben – Jak si udržet hezké manželství

Marek Eben je český herec, moderátor, hudební skladatel, písničkář a zpěvák. Markéta Fišerová je česká herečka. V roce 1986 těžce onemocněla a skončila na invalidním vozíku. Jejím manželem je Marek Eben.

19.2.2019 v 19:38 | Karma článku: 26.07 | Přečteno: 930 |
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 499

Programátor se zájmem o historii a český film. Zajímá mě hlavně osoba Vladimíra Menšíka a dění ve filmu za slavné Barrandovské éry. Čerpám z výzkumu pro web vladimir-mensik.cz

Seznam rubrik

více

Najdete na iDNES.cz