David Liška

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 2.

14. 10. 2016 16:52:15
Po vstupu do Vesnického divadla r. 1953 byl Vladislav Menšík přidělen do skupiny, která pod režijním vedením Vladimíra Bittla nastudovala divadelní hru Otec od Aloise JIráska.
Po vstupu do Vesnického divadla r. 1953 byl Vladislav Menšík přidělen do skupiny, která pod režijním vedením Vladimíra Bittla nastudovala divadelní hru Otec od Aloise JIráska. Hra byla poprvé uvedena 31. srpna a nepodařilo se vše tak, jak se zamýšlelo. Jak se psalo v závodním časopise, ve hře se setkaly tři různé skupiny: starší herci, absolventi AMU a konečně režisér, který hrál také jednu z rolí. Tyto tři celky se nepodařilo dobře stmelit, z postav nečišel jejich skutečný život, i když, jak se píše, postavy byly herci zahrány velmi dobře.

O čem hra pojednává? Existují dvě sedlácké rodiny, rodina sedláka Divíška, jehož syn Jan studuje bohosloví, dcera je v klášteře a syn Bobeš pracuje na statku, a rodina Kopeckých, která žije na sousedním statku, který dřív patřil Divíškově rodině. Kopecký si žije nad poměry a svůj statek zadluží - věřitelem se stává právě Divíšek. Jednoho dne se Jan vrací ze semináře a setká se s Annou, dcerou Kopeckého. Domluví se, že spolu půjdou na pouť. To ale rozčílí Janova otce, kterému navíc Jan sdělí, že chce odejít ze semináře. Divíšek za to viní Annu a jejímu otci vypoví smlouvu o splátce dluhu. Kopečtí se stěhují ze statku, přičemž dojde ke rvačce Bobše a Václava, syna Kopeckého. Na následky zranění Bobeš umírá. Divíšek tak zůstává osamocen, má statek, ale jeho první syn zemřel a druhý syn Jan se dobrovolně vrací do semináře.

A jak si stál V. Menšík ve své první roli Jana, syna sedláka Divíška? Ve třetím dějství režisér, hrající postavu právníka Janáče, ve své roli znejistěl, což se odrazilo i na nováčkovi Menšíkovi. Ale ocitujme celý text:

"V třetím dějství [režisér Bittl] znervozněl, což se projevilo i na výkonu Menšíkova Jana, který je dalším dobrým přínosem, i když v závěru bychom mu doporučovali více ukázněnosti mimické. Udržel pevně charakteristiku postavy a je jistě slibem."

Podle výše napsaného si tedy Menšík počínal dobře. Nějaké chyby se našly, ale byla to jeho první role a budoucnost měla ukázat, že František Smažík měl v předchozí "recenzi" pravdu.

Jsou zde ale diváci, kteří mají hlavní slovo v tom, zda je hra úspěšná či nikoliv. Jak hru hodnotilo venkovské obyvatelstvo? Uveďme si tři ukázky:

"Ta hra byla hrozně pěkná, nemůžeme ani říci, kdo hrál lépe. Je ten Bobeš ve skutečnosti tak zlý? Ten Divíšek byl - a ten Jan musí být hrozně milý člověk. Budou hrát zítra ti herci co hráli dnes? Tak přijdeme zas." Dlouhý Most (okres Liberec), 2.10.1953.

"Vaše představení mělo vyšší uměleckou úroveň než činohra z Liberce, která k nám také zajíždí." Rozstání (okr. Liberec), 6.10.1953.

"Všichni jsme byli spokojeni, nejvíce na nás zapůsobila scéna Jana s Aničkou. Měli se vzít. Otce bychom přejeli vozem. Byl to špatný chlap." Lubná (okr. Kroměříž), 23.11.1953.

Další informace o Vladimíru Menšíkovi: www.vladimir-mensik.cz.

Zdroj:
Naše práce. Měsíční výsledky činnosti Vesnického divadla, roč. 6, č. 9, s. 6 - 7
Naše zákulisí. Závodní časopis zaměstnanců Vesnického divadla, roč. 5, č. 1, s. 3 - 5

Autor: David Liška | karma: 11.22 | přečteno: 312 ×
Poslední články autora