Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vladimír Menšík a Janáčkova akademie múzických umění (JAMU)

10. 07. 2017 21:13:14
Po neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 usiloval Vladimír Menšík o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948.

Po neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 se Vladimír Menšík na pár měsíců nechal zaměstnat v Brně u Spojených brněnských sléváren a strojíren jako konstruktér. Ale neměl tady zůstat nadlouho. Usiloval o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948. Divadelní fakulta začínala se čtyřmi obory, a to oborem divadelního herectví, režie, dramaturgie a divadelní vědy.

Podle vyprávění byl Vladimír Menšík přijat na druhý pokus, v roce 1949. V prosinci téhož roku ho můžeme, společně s Lubomírem Kostelkou, se kterým alternoval, najít v roli lékárníka ve hře Romeo a Julie.1) Bylo to v již nově zřízeném Divadelním studiu na brněnské Výstavišti - prvním samostatném studentském jevišti, které vzniklo v červnu 1949. Druhým představením, které prof. Milan Pásek se studenty nabídl veřejnosti byla v březnu roku 1950 Mordova rokle.2)

Když posluchači vyzkoušeli své síly na klasickém světovém repertoáru [Rome a Julie - pozn. aut.], bylo nutno je připravit na úkoly, se kterými se po dokončení studia budou ve své umělecké praxi nejčastěji setkávat: vytvářet přesvědčivý obraz života ze současnosti nebo z nedávné minulosti, která dnešku připravovala cestu.

Děj hry nás zavádí do doby okupace, kdy jedna středočeská vesnice má být vystěhována a poněmčena. Autor Miroslav Stehlík nás provází změnou v myšlení obyvatelstva, které se postupně aktivně zapojuje do odporu proti nacistické zvůli. Vladimír Menšík ztvárnil tragikomickou postavu místního boháče Vojtěcha, který věří pouze v sílu peněz. Zdá se, že tato role dělala Menšíkovi a režii problémy, protože ještě po předpremiéře musela být "ideově" dotvořena. Společně s Mordovou roklí studenti pilně pracovali na další hře. Mladá garda patřila k sovětské klasice a pojednávala o době Vlastenecké války. A diváci mohli v dubnu porovnávat, jen před rokem s tímto dílem do Brna totiž přijelo divadlo Těatr dramy. Kritika ocenila především Eduarda Cupáka v hlavní roli Olega Koševoje, či Josefa Karlíka v roli Ivana Turkeniče. Menšík si zahrál epizodní roli obyvatele města Krasnodonu, které se za pomoci hrdinných komsomolců brání nacistické tyranii.

V druhém ročníku si Menšík zahrál ve Státním divadle Brno, a to v roli Krištofa ve hře Maryša. Z mně neznámých důvodů Menšíka pro tento školní rok 1950/51 již v žádné hře nevidíme.

Ve třetím ročníku ho ještě jednou (v květnu 1952) můžeme vidět ve Státním divadle v roli sochy Komtura ve hře Don Juan,3) pak se již ale opět vrací k absolventským představením. V Ballerová kontra Baller ztvárnil panna Wertmana, pověřence min. vnitra. Hra byla charakterizována jako "optimistická komedie o drobných lidech s velikými perspektivami [a] ukazuje ... co dokáže víra v lepší zítřek a touha tento zítřek budovat."

V posledním ročníku to byla smršť představení, Vladimír Menšík jich zvládl celkem šest. V prvním pololetí to byly Učitel Straume (role Lappy, předsedy místního sovětu), Píseň o turecké zemi (dělník Ismael) a Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (role kapitána). V druhém pololetí (rok 1953) prof. Milan Pásek nastudoval v přebásněné úpravě O. Fischera hru podle klasika španělské literatury Lope de Vega - Fuente Ovejuna (Ovčí pramen). Diváci mohli v dubnu 1953 vidět hru ze španělské historie o skutečném útlaku lidu z vesnice Fuente Ovejuna. Vl. Menšíka pak mohli vidět v roli Frondosa, Juanova syna. O měsíc později měla na brněnském Výstavišti premiéru další hra, a to Gorkého Měšťáci, kde se Menšík v roli stařečka sešel s Lubomírem Kostelkou a svým budoucím kolegou z Vesnického divadla Karlem Lincem.

Posledním studentským představením, na němž se Vladimír Menšík podílel, byla "žertovná báchorka se zpěvy a tanci" Lesní panna, kde ztvárnil roli starého žida Šimona Morelese. Premiéru měla v květnu roku 1953.

Po sepsáni diplomové práce, která byla podle Menšíkových vlastních slov z části plagiátem (nedochovala se) Menšík úspěšně JAMU dokončil a za pár měsíců byl již ve svém prvním divadelním angažmá - ve Vesnickém divadle.

Další informace o Vladimíru Menšíkovi: www.vladimir-mensik.cz

Poznámky:
1) Informace o studentských představeních v archivu JAMU, fond Umělecké dokumentace.
2) Podle hry byl natočen i film.
3) Archiv Národního divadla v Brně.

Autor: David Liška | pondělí 10.7.2017 21:13 | karma článku: 9.98 | přečteno: 468x

Další články blogera

David Liška

Úvahy badatelovy, část 2.

V minulé části jsem si postěžoval na špatnou spolupráci pamětníků Vladimíra Menšíka. V dnešním článku to vezmu z jiné strany, budou to úvahy o bádání v archivech v Česku a na Slovensku.

14.7.2017 v 11:34 | Karma článku: 5.79 | Přečteno: 193 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík - úvahy badatelovy

U příležitosti vydání prvního on-line čísla časopisu o Vladimíru Menšíkovi jsem sepsal své úvahy o bádání o tomto českém herci.

1.6.2017 v 21:53 | Karma článku: 7.22 | Přečteno: 354 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 7.

V našem povídání o Vesnickém divadle se dostáváme k poslední roli Vladimíra Menšíka. V roce 1954 byla uvedena hra Pevnost na severu. Autor Vojtěch Cach ji původně napsal pro Realistické divadlo, kde také v roce 1953 měla premiéru.

19.5.2017 v 16:23 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 158 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Dřevostavba

Dřevostavba je budova, při jejíž stavbě bylo z velké části použito dřevo. Nejčastěji se používá smrkové a jedlové dřevo, ale je též používáno dřevo z borovic a modřínů. Mezi výrobní postupy patří masivní dřevostavby (např. sruby).

22.10.2017 v 18:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 |

Jan Šesták

Tony Prince - opravdová legenda mezi diskžokeji světa

Bolševik i v sovětských satelitech občas povolil pracujícím kapitalistickou hudební zábavu, a tak u nás během 40 let rudé totality zazpívali třeba Louis Armstrong, The Beach Boys, Johnny Cash nebo Depeche Mode.

22.10.2017 v 16:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Eva Šamánková

Hadrový panák

Temná atmosféra i nálada. Zvrácený padouch. Seznam budoucích obětí s uvedeným datem jejich smrti. A jeden nevyzpytatelný detektiv s pošramocenou minulostí, jehož jméno stojí rovněž na vrahově seznamu...

22.10.2017 v 16:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 89 | Diskuse

Petra Havelková

Osudy dynastie Lehmanových v Divadle Husa na provázku

Běž na to, sdělila mi kamarádka, když jsem jí řekla, že chci jít na inscenaci Dynastie v brněnském divadle. Neprohloupíš, je to to nejlepší, co jsem tam v poslední době viděla. A tak jsem ji uposlechla a šla

21.10.2017 v 16:49 | Karma článku: 3.47 | Přečteno: 155 | Diskuse

Petra Havelková

Pitínského Triptych v Divadle Husa na Provázku

Inscenace v režii J. A. Pitínského skoro vždy naláká diváky. Triptych tří textů z období totality, demokracie a středověku skladbou titulů sliboval nekonvenční zážitek a ten jsem si nechtěla dát ujít.

21.10.2017 v 15:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 384

Programátor se zájmem o historii a český film. Zajímá mě hlavně osoba Vladimíra Menšíka a dění ve filmu za slavné Barrandovské éry. Čerpám z výzkumu pro web vladimir-mensik.cz

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.