Vladimír Menšík a Janáčkova akademie múzických umění (JAMU)
Po neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 se Vladimír Menšík na pár měsíců nechal zaměstnat v Brně u Spojených brněnských sléváren a strojíren jako konstruktér. Ale neměl tady zůstat nadlouho. Usiloval o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948. Divadelní fakulta začínala se čtyřmi obory, a to oborem divadelního herectví, režie, dramaturgie a divadelní vědy.
Podle vyprávění byl Vladimír Menšík přijat na druhý pokus, v roce 1949. V prosinci téhož roku ho můžeme, společně s Lubomírem Kostelkou, se kterým alternoval, najít v roli lékárníka ve hře Romeo a Julie.1) Bylo to v již nově zřízeném Divadelním studiu na brněnské Výstavišti - prvním samostatném studentském jevišti, které vzniklo v červnu 1949. Druhým představením, které prof. Milan Pásek se studenty nabídl veřejnosti byla v březnu roku 1950 Mordova rokle.2)
Když posluchači vyzkoušeli své síly na klasickém světovém repertoáru [Rome a Julie - pozn. aut.], bylo nutno je připravit na úkoly, se kterými se po dokončení studia budou ve své umělecké praxi nejčastěji setkávat: vytvářet přesvědčivý obraz života ze současnosti nebo z nedávné minulosti, která dnešku připravovala cestu.
Děj hry nás zavádí do doby okupace, kdy jedna středočeská vesnice má být vystěhována a poněmčena. Autor Miroslav Stehlík nás provází změnou v myšlení obyvatelstva, které se postupně aktivně zapojuje do odporu proti nacistické zvůli. Vladimír Menšík ztvárnil tragikomickou postavu místního boháče Vojtěcha, který věří pouze v sílu peněz. Zdá se, že tato role dělala Menšíkovi a režii problémy, protože ještě po předpremiéře musela být "ideově" dotvořena. Společně s Mordovou roklí studenti pilně pracovali na další hře. Mladá garda patřila k sovětské klasice a pojednávala o době Vlastenecké války. A diváci mohli v dubnu porovnávat, jen před rokem s tímto dílem do Brna totiž přijelo divadlo Těatr dramy. Kritika ocenila především Eduarda Cupáka v hlavní roli Olega Koševoje, či Josefa Karlíka v roli Ivana Turkeniče. Menšík si zahrál epizodní roli obyvatele města Krasnodonu, které se za pomoci hrdinných komsomolců brání nacistické tyranii.
V druhém ročníku si Menšík zahrál ve Státním divadle Brno, a to v roli Krištofa ve hře Maryša. Z mně neznámých důvodů Menšíka pro tento školní rok 1950/51 již v žádné hře nevidíme.
Ve třetím ročníku ho ještě jednou (v květnu 1952) můžeme vidět ve Státním divadle v roli sochy Komtura ve hře Don Juan,3) pak se již ale opět vrací k absolventským představením. V Ballerová kontra Baller ztvárnil panna Wertmana, pověřence min. vnitra. Hra byla charakterizována jako "optimistická komedie o drobných lidech s velikými perspektivami [a] ukazuje ... co dokáže víra v lepší zítřek a touha tento zítřek budovat."
V posledním ročníku to byla smršť představení, Vladimír Menšík jich zvládl celkem šest. V prvním pololetí to byly Učitel Straume (role Lappy, předsedy místního sovětu), Píseň o turecké zemi (dělník Ismael) a Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (role kapitána). V druhém pololetí (rok 1953) prof. Milan Pásek nastudoval v přebásněné úpravě O. Fischera hru podle klasika španělské literatury Lope de Vega - Fuente Ovejuna (Ovčí pramen). Diváci mohli v dubnu 1953 vidět hru ze španělské historie o skutečném útlaku lidu z vesnice Fuente Ovejuna. Vl. Menšíka pak mohli vidět v roli Frondosa, Juanova syna. O měsíc později měla na brněnském Výstavišti premiéru další hra, a to Gorkého Měšťáci, kde se Menšík v roli stařečka sešel s Lubomírem Kostelkou a svým budoucím kolegou z Vesnického divadla Karlem Lincem.
Posledním studentským představením, na němž se Vladimír Menšík podílel, byla "žertovná báchorka se zpěvy a tanci" Lesní panna, kde ztvárnil roli starého žida Šimona Morelese. Premiéru měla v květnu roku 1953.
Po sepsáni diplomové práce, která byla podle Menšíkových vlastních slov z části plagiátem (nedochovala se) Menšík úspěšně JAMU dokončil a za pár měsíců byl již ve svém prvním divadelním angažmá - ve Vesnickém divadle.
Další informace o Vladimíru Menšíkovi: www.vladimir-mensik.cz
Poznámky:
1) Informace o studentských představeních v archivu JAMU, fond Umělecké dokumentace.
2) Podle hry byl natočen i film.
3) Archiv Národního divadla v Brně.
David Liška
Naše bláznivá rodina
Když v polovině srpna 1967 končilo natáčení filmu Klec pro dva, byl Vladimír Menšík už u jiného filmového štábu, kde se věnoval roli tatínka Luďka Solničky v komedii Jana Valáška Naše bláznivá rodina. Ukázka z knižní monografie.
David Liška
Komedie podle námětu Vladimíra Menšíka
U zrodu nápadu vytvářet a natáčet na základě Menšíkova vyprávění televizní inscenace stál Gustav Oplustil, s nímž Menšík již dříve spolupracoval, připomeňme třeba sérii scének pro Kabaret U zvonečku. [Ukázka z dokončené knihy]
David Liška
Vladimír Menšík - film Dobří holubi se vracejí
Tragikomický příběh Dobří holubi se vracejí natočil Dušan Klein podle stejnojmenné knihy lékaře a spisovatele Ladislava Pecháčka. Další ukázka z připravované knižní monografie o Vladimíru Menšíkovi.
David Liška
Vladimír Menšík ve filmu Bouřlivé víno
Ve známé komedii Bouřlivé víno ztvárnil Vladimír Menšík pravověrného progresivního komunistu, předsedu JZD Michala Janáka. Ukázka z připravované monografie.
David Liška
Vladimír Menšík ve filmu Zlatá svatba (rok 1971)
V září 1971 se na zakázku Československé televize a pod režijním vedením Jaroslava Macha začala natáčet veselohra z vesnického prostředí, jejíž ústředním motivem se staly zmatky kolem zlaté svatby babičky a dědečka Kubzových.
David Liška
Vladimír Menšík jako Jarda Středa ve filmu Maratón
V roce 1967 se Vladimír Menšík zúčastnil natáčení válečného filmu Maratón, kde se jeho postava Jardy Středy stává navigátorem sovětské Rudé armády, která spěchá osvobodit Prahu. Ukázka z připravované monografie o Vl. Menšíkovi.
David Liška
Pozadí filmu Čintamani & podvodník
Film Čintamani & podvodník se skládá ze dvou povídek podle námětu Karla Čapka. Dnešní povídání nebude ani tak o příbězích samotných, jako o pozadí, které natáčení obou povídek provázelo. (Upravená ukázka z připravované knihy).
David Liška
Neslavný konec jednoho režiséra - film Vánice
Ve dnech 27. 11. 1961 - 13. 5. 1962 se Vladimír Menšík zúčastnil natáčení filmu Vánice. Film u kritiky dopadl špatně, navíc pro jeho režiséra znamenal konec profesní kariéry u celovečerního filmu. Ukázka z knihy.
David Liška
Vladimír Menšík - těžké začátky v roli manžela
Dnešní příspěvek vznikl tak nějak z nutnosti. Při psaní knihy o Vladimíru Menšíkovi jsem se dostal do začátku šedesátých let. V této době se událo něco, s čím Vladimír Menšík nepočítal, ale co logicky muselo nastat.
David Liška
Hvězda jede na jih - ukázka z knihy
Začátkem dubna se začala v barrandovských ateliérech pod režijním vedením Oldřicha Lipského natáčet hudební komedie Hvězda jede na jih.
David Liška
Vladimír Menšík v roli Šrámkova Řehoříka
Podle kritika Františka Černého zůstávala vedle Hagenbeka už jen jedna důležitá role, která stála za zvláštní povšimnutí, a tou byl právě Menšíkův „vysloveně veseloherní“ Řehořík.
David Liška
Vladislav nebo Vladimír Menšík?
Nikdo už přesně neřekne, jak a proč se to stalo, ale od března 1955 se z kulturní scény začíná vytrácet Vladislav Menšík a všechnu slávu na sebe bude postupně strhávat jiné jméno, které později pozná celý národ. (ukázka z knihy)
David Liška
Malé zamyšlení nad Vladimírem Menšíkem
Dlouhou dobu jsem se rozhodoval napsat článek o Vladimíru Menšíkovi a jeho vztahu k dnešní době. O člověku, který nám tady opravdu chybí. Zamyslet nad Menšíkem a jeho kouzlem, které je i třicet let po jeho smrti stále živé.
David Liška
Vladimír Menšík a Státní divadlo Brno (1950 - 1953)
Vladislav (Vladimír) Menšík nehrál pouze v rámci studentských představení JAMU, třídní profesor Milan Pásek dával svým studentům také možnost seznamovat se s prací v zákulisí a hrát epizodní role ve Státním divadle Brno.
David Liška
HUKO - Vladimír Menšík na největší socialistické stavbě
V létě roku 1952 se studenti JAMU připojili k socialistické výstavbě a odjeli na tehdejší největší stavbu socialismu v Československu - obrovského hutního kombinátu nedaleko Košic.
David Liška
Vladimír Menšík: Trnitá cesta k vytouženému studiu herectví
Strojní průmyslovku Vladimír Menšík předčasně ukončil v lednu 1948. Mezi tímto datem a vstupem na Janáčkovu akademii múzických umění v září 1949 uplynul rok a půl.
David Liška
Vladimír Menšík - z neúspěšného strojaře nadějný herec
Kde se zrodila touha Vladimíra Menšíka stát se hercem? A jak se rodiče vyrovnali s tím, že nebudou mít doma strojaře?
David Liška
Vladimír Menšík na měšťanské škole
K dnešnímu 32. výročí úmrtí Vladimíra Menšíka jsem si připravil další krátkou ukázku z připravované knihy. Po absolvování obecné školy přestoupil Vladimír Menšík na měšťanskou školu na ul. Táborská...
David Liška
Vyšší průmyslová škola strojnická
V letech 1943-1947 Vladislav Menšík navštěvoval strojnickou průmyslovku v Brně. Za let okupace na ní vládl Jan Bujniak, nejdříve jako správce školy, posléze jako její ředitel.Jak to ve škole za Menšíkovy doby vypadalo?
David Liška
Vladimír Menšík vs. Národní divadlo
Stále je o čem bádat. Příkladem může být Menšíkovo angažmá v Národním divadle. O tom nám zanechal informace Lubomír Kostelka, podle kterého přijal Menšík nabídku režiséra Miroslava Macháčka k účinkování ve hře, kterou režíroval.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 43
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 575x