Vladimír Menšík a Janáčkova akademie múzických umění (JAMU)

10. 07. 2017 21:13:14
Po neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 usiloval Vladimír Menšík o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948.

Po neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 se Vladimír Menšík na pár měsíců nechal zaměstnat v Brně u Spojených brněnských sléváren a strojíren jako konstruktér. Ale neměl tady zůstat nadlouho. Usiloval o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948. Divadelní fakulta začínala se čtyřmi obory, a to oborem divadelního herectví, režie, dramaturgie a divadelní vědy.

Podle vyprávění byl Vladimír Menšík přijat na druhý pokus, v roce 1949. V prosinci téhož roku ho můžeme, společně s Lubomírem Kostelkou, se kterým alternoval, najít v roli lékárníka ve hře Romeo a Julie.1) Bylo to v již nově zřízeném Divadelním studiu na brněnské Výstavišti - prvním samostatném studentském jevišti, které vzniklo v červnu 1949. Druhým představením, které prof. Milan Pásek se studenty nabídl veřejnosti byla v březnu roku 1950 Mordova rokle.2)

Když posluchači vyzkoušeli své síly na klasickém světovém repertoáru [Rome a Julie - pozn. aut.], bylo nutno je připravit na úkoly, se kterými se po dokončení studia budou ve své umělecké praxi nejčastěji setkávat: vytvářet přesvědčivý obraz života ze současnosti nebo z nedávné minulosti, která dnešku připravovala cestu.

Děj hry nás zavádí do doby okupace, kdy jedna středočeská vesnice má být vystěhována a poněmčena. Autor Miroslav Stehlík nás provází změnou v myšlení obyvatelstva, které se postupně aktivně zapojuje do odporu proti nacistické zvůli. Vladimír Menšík ztvárnil tragikomickou postavu místního boháče Vojtěcha, který věří pouze v sílu peněz. Zdá se, že tato role dělala Menšíkovi a režii problémy, protože ještě po předpremiéře musela být "ideově" dotvořena. Společně s Mordovou roklí studenti pilně pracovali na další hře. Mladá garda patřila k sovětské klasice a pojednávala o době Vlastenecké války. A diváci mohli v dubnu porovnávat, jen před rokem s tímto dílem do Brna totiž přijelo divadlo Těatr dramy. Kritika ocenila především Eduarda Cupáka v hlavní roli Olega Koševoje, či Josefa Karlíka v roli Ivana Turkeniče. Menšík si zahrál epizodní roli obyvatele města Krasnodonu, které se za pomoci hrdinných komsomolců brání nacistické tyranii.

V druhém ročníku si Menšík zahrál ve Státním divadle Brno, a to v roli Krištofa ve hře Maryša. Z mně neznámých důvodů Menšíka pro tento školní rok 1950/51 již v žádné hře nevidíme.

Ve třetím ročníku ho ještě jednou (v květnu 1952) můžeme vidět ve Státním divadle v roli sochy Komtura ve hře Don Juan,3) pak se již ale opět vrací k absolventským představením. V Ballerová kontra Baller ztvárnil panna Wertmana, pověřence min. vnitra. Hra byla charakterizována jako "optimistická komedie o drobných lidech s velikými perspektivami [a] ukazuje ... co dokáže víra v lepší zítřek a touha tento zítřek budovat."

V posledním ročníku to byla smršť představení, Vladimír Menšík jich zvládl celkem šest. V prvním pololetí to byly Učitel Straume (role Lappy, předsedy místního sovětu), Píseň o turecké zemi (dělník Ismael) a Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (role kapitána). V druhém pololetí (rok 1953) prof. Milan Pásek nastudoval v přebásněné úpravě O. Fischera hru podle klasika španělské literatury Lope de Vega - Fuente Ovejuna (Ovčí pramen). Diváci mohli v dubnu 1953 vidět hru ze španělské historie o skutečném útlaku lidu z vesnice Fuente Ovejuna. Vl. Menšíka pak mohli vidět v roli Frondosa, Juanova syna. O měsíc později měla na brněnském Výstavišti premiéru další hra, a to Gorkého Měšťáci, kde se Menšík v roli stařečka sešel s Lubomírem Kostelkou a svým budoucím kolegou z Vesnického divadla Karlem Lincem.

Posledním studentským představením, na němž se Vladimír Menšík podílel, byla "žertovná báchorka se zpěvy a tanci" Lesní panna, kde ztvárnil roli starého žida Šimona Morelese. Premiéru měla v květnu roku 1953.

Po sepsáni diplomové práce, která byla podle Menšíkových vlastních slov z části plagiátem (nedochovala se) Menšík úspěšně JAMU dokončil a za pár měsíců byl již ve svém prvním divadelním angažmá - ve Vesnickém divadle.

Další informace o Vladimíru Menšíkovi: www.vladimir-mensik.cz

Poznámky:
1) Informace o studentských představeních v archivu JAMU, fond Umělecké dokumentace.
2) Podle hry byl natočen i film.
3) Archiv Národního divadla v Brně.

Autor: David Liška | pondělí 10.7.2017 21:13 | karma článku: 12.03 | přečteno: 541x

Další články blogera

David Liška

"Protistátní činnost" Vladimíra Menšíka

Jedné noci roku 1949 byl Vladimír Menšík opět na tahu po brněnských restauracích. Společně s dvěma dalšími kamarády zavítali také do jednoho hotelu na tehdejší ulici Leninova (dnes Kounicova) a začali hlasitě zpívat...

16.11.2017 v 8:24 | Karma článku: 22.31 | Přečteno: 1858 | Diskuse

David Liška

Úvahy badatelovy, část 2.

V minulé části jsem si postěžoval na špatnou spolupráci pamětníků Vladimíra Menšíka. V dnešním článku to vezmu z jiné strany, budou to úvahy o bádání v archivech v Česku a na Slovensku.

14.7.2017 v 11:34 | Karma článku: 8.41 | Přečteno: 255 | Diskuse

David Liška

Vladimír Menšík - úvahy badatelovy

U příležitosti vydání prvního on-line čísla časopisu o Vladimíru Menšíkovi jsem sepsal své úvahy o bádání o tomto českém herci.

1.6.2017 v 21:53 | Karma článku: 10.87 | Přečteno: 404 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Sting – Fields of gold

Gordon Matthew Thomas Sumner známý spíš pod svým uměleckým jménem Sting, je anglický hudebník a občasný herec z Newcastle upon Tyne.

21.2.2019 v 7:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 |

Karel Sýkora

Daniel Saadon – Doufám

Název songu je – „Doufám“. Naděje je optimistický stav mysli, který je založen na očekávání kladných výsledků s ohledem na události a okolnosti v životě člověka nebo na celém světě.

20.2.2019 v 19:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 |

David Hrbek

Vostřílenej Žižka

Mirek Žáček umřel, řekla maminka, když dotelefonovala. Seděli jsme zrovna v restauraci Lunapark v Mariánských lázních.

20.2.2019 v 15:12 | Karma článku: 14.71 | Přečteno: 646 | Diskuse

Karel Sýkora

Vyšel nový evangelický kancionál „Hrad přepevný“

Kancionál je soubor duchovních písní určených pro křesťanskou bohoslužbu a soukromou modlitbu. Kancionály se v Evropě objevují ojediněle již od středověku, velký nárůst jejich počtu přinesla reformace v 16. století.

20.2.2019 v 6:44 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 142 |

Karel Sýkora

Marek Eben – Jak si udržet hezké manželství

Marek Eben je český herec, moderátor, hudební skladatel, písničkář a zpěvák. Markéta Fišerová je česká herečka. V roce 1986 těžce onemocněla a skončila na invalidním vozíku. Jejím manželem je Marek Eben.

19.2.2019 v 19:38 | Karma článku: 26.07 | Přečteno: 930 |
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 499

Programátor se zájmem o historii a český film. Zajímá mě hlavně osoba Vladimíra Menšíka a dění ve filmu za slavné Barrandovské éry. Čerpám z výzkumu pro web vladimir-mensik.cz

Seznam rubrik

více

Najdete na iDNES.cz