HUKO - Vladimír Menšík na největší socialistické stavbě
V létě roku 1952, právě když vrcholily stavební práce na nově získaném divadle v Martě, se studenti JAMU připojili k socialistické výstavbě a odjeli na tehdejší největší stavbu socialismu v Československu - obrovského hutního kombinátu nedaleko Košic. Socialistický tábor se připravoval na třetí světovou válku a Československo se mělo stát „kovárnou“ východního bloku. Na obrovské ploše na jih od Košic mělo kromě výrobních hal vzniknout i celé „první socialistické město“ se vším zázemím pro budoucí zaměstnance. Když studenti vystoupili z vlaku, odvezly je autobusy ještě daleko za Košice, kde stál hlavní ubytovací tábor, vystavěný teprve před rokem. Když vystoupili, naskytl se Menšíkovi a ostatním neutěšený pohled na holou pláň, ne nepodobnou stepi. Ani kousek lesa. Ubytovaní byli v dlouhých přízemních barácích, které „byly napěchované železnými postelemi, umývárna asi padesát metrů dlouhá měla plechové koryto, nad ním vodovodní trubky s řadou kohoutků na obou stranách. O sociálním zařízení nemožno mluvit, prostě děs.“
Menšík s Kostelkou byli jako bývalí průmyslováci přiděleni na stavbu jako políři (měli dohlížet na práci), ostatní pomáhali tak, kde bylo zrovna potřeba. Po večerech jezdili budoucí umělci po okolí s nacvičenými scénkami a hudebními čísly, aby tak šířili kulturní osvětu. Muselo to být zajímavé, většina venkovských obyvatel totiž mluvila jen maďarsky. Kostelka vzpomíná, že se na ně „dívali jako kráva perská na nový vrata a při naší produkci mocně popíjeli místní lavorovicu, aby té osvětě ušli.“ Ostatně místní nápoj byl na stavbě a v okolí oblíbený, zákaz prodeje alkoholu totiž platil v okruhu dvaceti kilometrů.
Lubomír Kostelka nám z pobytu na největší socialistické stavbě východního bloku zanechal ještě jednu vzpomínku, která se váže k vystoupení pro vojenskou posádku na hranicích s Maďarskem, někde za malebnou obcí Veľká Ida. Studenti si pro vojáky připravili pásmo recitací a písní, aby je tak potěšili v jejich nelehkém úkolu střežení československých hranic, už půldruhého roku drželi nejvyšší pohotovost a kvůli tomu se nikdo z tohoto prostoru nedostal ven.
Dokud se recitovalo, tak vojáčci zívali, ba i pospávali, jak jsme začali zpívat, tak trochu ožili, a když přišla na řadu scénka, ve které vystupovaly na pódium dvě kolegyně v plavkách, nastal náramný šrumec. Napřed jednotlivci, pak skupinky, posléze celé shromáždění se začalo nějak podivně mlít. Když už nešlo zastřít, že všichni vojáci masturbují, ukončil představení velící důstojník zvoláním: ‚Súdruhovia, ďakujem pekně za socialistickú kultúru, teraz přišiel rozkaz. Družstvo dorátať – na srazisko – vztyk a odchod!‘ Zabalili jsme si těch pár fidlátek a odjeli jsme, jenže holky ten večer byly k neudržení. Byly jako utržené ze řetězu, tak je to vzalo. | Kostelka, Lubomír: Lubin Kostelka nejen v hospodách s Vladimírem Menšíkem, s. 126-127.
Po měsíci stráveném na východním Slovensku odjeli studenti za parného dne vlakem zpět do Brna. Po příjezdu na hlavní nádraží měla cela východoslovenská anabáze ještě peprnou dohru. Menšík s Kostelkou se před cestou domů zastavili v blízké hospodě. Skoro bez peněz, ale notně žízniví. Původně chtěli nějakého hosta obměkčit historkou o tom, jak museli měsíc pracovat na příšerné brigádě kdesi u Maďarska. A nebo, jak na Slovensko jeli budovat socialismus. Podle toho, na jakého dobrodince by narazili. Z dobrodince se ale na místních toaletách vyklubal pán odlišně orientovaný a odnesl to Menšík, kterého tam začal obtěžovat. Lubomír Kostelka to pak s dotyčným pánem musel řešit ručně.
Jen pro doplnění: Stavba hutního kombinátu u Košic byla v roce 1953 zastavena. Stavělo se bez potřebné podrobné dokumentace a navíc se při kontrole zjistily stamiliónové ztráty. Právě probíhající proces s Rudolfem Slánským a dalšími dal příležitost najít obětního beránka. Obvinění ze špionáže tedy nově doplnila sabotáž výstavby hutního kombinátu na východě Slovenska.
David Liška
Naše bláznivá rodina
Když v polovině srpna 1967 končilo natáčení filmu Klec pro dva, byl Vladimír Menšík už u jiného filmového štábu, kde se věnoval roli tatínka Luďka Solničky v komedii Jana Valáška Naše bláznivá rodina. Ukázka z knižní monografie.
David Liška
Komedie podle námětu Vladimíra Menšíka
U zrodu nápadu vytvářet a natáčet na základě Menšíkova vyprávění televizní inscenace stál Gustav Oplustil, s nímž Menšík již dříve spolupracoval, připomeňme třeba sérii scének pro Kabaret U zvonečku. [Ukázka z dokončené knihy]
David Liška
Vladimír Menšík - film Dobří holubi se vracejí
Tragikomický příběh Dobří holubi se vracejí natočil Dušan Klein podle stejnojmenné knihy lékaře a spisovatele Ladislava Pecháčka. Další ukázka z připravované knižní monografie o Vladimíru Menšíkovi.
David Liška
Vladimír Menšík ve filmu Bouřlivé víno
Ve známé komedii Bouřlivé víno ztvárnil Vladimír Menšík pravověrného progresivního komunistu, předsedu JZD Michala Janáka. Ukázka z připravované monografie.
David Liška
Vladimír Menšík ve filmu Zlatá svatba (rok 1971)
V září 1971 se na zakázku Československé televize a pod režijním vedením Jaroslava Macha začala natáčet veselohra z vesnického prostředí, jejíž ústředním motivem se staly zmatky kolem zlaté svatby babičky a dědečka Kubzových.
David Liška
Vladimír Menšík jako Jarda Středa ve filmu Maratón
V roce 1967 se Vladimír Menšík zúčastnil natáčení válečného filmu Maratón, kde se jeho postava Jardy Středy stává navigátorem sovětské Rudé armády, která spěchá osvobodit Prahu. Ukázka z připravované monografie o Vl. Menšíkovi.
David Liška
Pozadí filmu Čintamani & podvodník
Film Čintamani & podvodník se skládá ze dvou povídek podle námětu Karla Čapka. Dnešní povídání nebude ani tak o příbězích samotných, jako o pozadí, které natáčení obou povídek provázelo. (Upravená ukázka z připravované knihy).
David Liška
Neslavný konec jednoho režiséra - film Vánice
Ve dnech 27. 11. 1961 - 13. 5. 1962 se Vladimír Menšík zúčastnil natáčení filmu Vánice. Film u kritiky dopadl špatně, navíc pro jeho režiséra znamenal konec profesní kariéry u celovečerního filmu. Ukázka z knihy.
David Liška
Vladimír Menšík - těžké začátky v roli manžela
Dnešní příspěvek vznikl tak nějak z nutnosti. Při psaní knihy o Vladimíru Menšíkovi jsem se dostal do začátku šedesátých let. V této době se událo něco, s čím Vladimír Menšík nepočítal, ale co logicky muselo nastat.
David Liška
Hvězda jede na jih - ukázka z knihy
Začátkem dubna se začala v barrandovských ateliérech pod režijním vedením Oldřicha Lipského natáčet hudební komedie Hvězda jede na jih.
David Liška
Vladimír Menšík v roli Šrámkova Řehoříka
Podle kritika Františka Černého zůstávala vedle Hagenbeka už jen jedna důležitá role, která stála za zvláštní povšimnutí, a tou byl právě Menšíkův „vysloveně veseloherní“ Řehořík.
David Liška
Vladislav nebo Vladimír Menšík?
Nikdo už přesně neřekne, jak a proč se to stalo, ale od března 1955 se z kulturní scény začíná vytrácet Vladislav Menšík a všechnu slávu na sebe bude postupně strhávat jiné jméno, které později pozná celý národ. (ukázka z knihy)
David Liška
Malé zamyšlení nad Vladimírem Menšíkem
Dlouhou dobu jsem se rozhodoval napsat článek o Vladimíru Menšíkovi a jeho vztahu k dnešní době. O člověku, který nám tady opravdu chybí. Zamyslet nad Menšíkem a jeho kouzlem, které je i třicet let po jeho smrti stále živé.
David Liška
Vladimír Menšík a Státní divadlo Brno (1950 - 1953)
Vladislav (Vladimír) Menšík nehrál pouze v rámci studentských představení JAMU, třídní profesor Milan Pásek dával svým studentům také možnost seznamovat se s prací v zákulisí a hrát epizodní role ve Státním divadle Brno.
David Liška
Vladimír Menšík: Trnitá cesta k vytouženému studiu herectví
Strojní průmyslovku Vladimír Menšík předčasně ukončil v lednu 1948. Mezi tímto datem a vstupem na Janáčkovu akademii múzických umění v září 1949 uplynul rok a půl.
David Liška
Vladimír Menšík - z neúspěšného strojaře nadějný herec
Kde se zrodila touha Vladimíra Menšíka stát se hercem? A jak se rodiče vyrovnali s tím, že nebudou mít doma strojaře?
David Liška
Vladimír Menšík na měšťanské škole
K dnešnímu 32. výročí úmrtí Vladimíra Menšíka jsem si připravil další krátkou ukázku z připravované knihy. Po absolvování obecné školy přestoupil Vladimír Menšík na měšťanskou školu na ul. Táborská...
David Liška
Vyšší průmyslová škola strojnická
V letech 1943-1947 Vladislav Menšík navštěvoval strojnickou průmyslovku v Brně. Za let okupace na ní vládl Jan Bujniak, nejdříve jako správce školy, posléze jako její ředitel.Jak to ve škole za Menšíkovy doby vypadalo?
David Liška
Vladimír Menšík vs. Národní divadlo
Stále je o čem bádat. Příkladem může být Menšíkovo angažmá v Národním divadle. O tom nám zanechal informace Lubomír Kostelka, podle kterého přijal Menšík nabídku režiséra Miroslava Macháčka k účinkování ve hře, kterou režíroval.
David Liška
Kniha Utajené vzpomínky na Vladimíra Menšíka
Kniha Utajené vzpomínky na Vladimíra Menšíka se pro moji práci stala velkým přínosem. Zprostředkovává až "bulvárně" podrobné informace o pracovním vztahu mezi Vladimírem Menšíkem a Alenou Horákovou z doby jejich besed s diváky.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 43
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 575x